CSRD je evropská směrnice, nikoli nařízení. Toto rozlišení je jádrem každé otázky o národních odchylkách. Směrnice zavazuje členské státy k dosažení výsledku, ale samotný převod do národního práva nechává na členském státu. Česko musí evropský text přeložit do vlastní legislativy, s vlastními definicemi, vlastními příslušnými orgány a vlastními postupy pro dohled a vymáhání. Právě v tomto překladovém procesu vzniká prostor pro odchylky. Směrnice udává linii; národní zákon určuje, jak tato linie v praxi vypadá pro firmu, která je usazena v Česku nebo tam má dceřinou společnost.
Národní odchylky nevznikají tím, že by země ignorovala evropské pravidlo, ale tím, že převod obsahuje volby, které směrnice nechává otevřené. Jde například o přesnou definici velikostních kritérií v národní měně a podle národních účetních pravidel, o otázku, který orgán dohledu kontroluje reporty a jaké pravomoci tento orgán má při nedostatcích, a o způsob, jakým se národní účetní pravidla vztahují k evropským požadavkům na ověřování (assurance). Také přechodné lhůty, které členský stát stanoví pro první roky reportování, se mohou lišit od toho, co je běžné jinde v Evropě. Pro Česko platí, že převod probíhá prostřednictvím vlastní účetní legislativy a legislativy o účetních závěrkách, což znamená, že přesné hranice, lhůty a určení příslušných orgánů jsou uvedeny v tomto národním textu, nikoli v samotné evropské směrnici.
Vedení společnosti, které si přečte pouze evropskou směrnici, nevidí poslední krok: který orgán v Česku vykonává dohled, jaký národní práh platí v českých korunách nebo v místních účetních pojmech a jaká sankce nebo nápravný postup se uplatní při nedostatku. Tyto informace v tomto přehledu nejsou pevně stanoveny, protože národní legislativa se mění a protože přesný text se může měnit podle jednotlivých prováděcích předpisů. Co je však jisté, je mechanismus: směrnice dává rámec, národní zákon doplňuje čísla a orgány. Kdo chce vědět, co přesně platí v Česku, musí nahlédnout do aktuálního národního transpozičního zákona, nikoli pouze do evropského textu.
Pro skupinu s matkou v jiné zemi a dcerou v Česku přibývá další vrstva. Směrnice upravuje, za jakých podmínek se dcera může spolehnout na reporting skupiny, ale národní transpozice určuje, jak se tato výjimka posuzuje a jaké informace k tomu český orgán potřebuje. Firma, která předpokládá, že konsolidace na úrovni skupiny automaticky odstraňuje místní povinnost, se může splést, jakmile národní text stanoví vlastní podmínku. Přesně tento vzorec se opakuje v několika členských státech: evropská linie je jasná, národní úprava obsahuje detail, který rozhoduje o tom, zda je subjekt vázán, nebo není.
Česko není výjimkou. Stejný mechanismus přechodu ze směrnice do národního zákona platí v každém členském státě a výsledek se pokaždé liší přesně tak, aby to způsobilo zmatek u skupiny s pobočkami ve více zemích. Lze tak zjistit kde se Německo odchyluje od evropské linie v otázce dohledu a sankcí, jaké odchylky platí při transpozici ve Francii na stránce o tom, kde se Francie odchyluje od evropské linie, a jak Belgie určila vlastní příslušné orgány prostřednictvím toho, kde se Belgie odchyluje od evropské linie. Pro firmu s pobočkami v jižní Evropě je také relevantní jaké národní odchylky platí v Portugalsku, spolu s transpozicemi ve Španělsku a Itálii, které mají obdobným způsobem vlastní definice a lhůty. Kdo je aktivní ve více členských státech, měl by pro každou zemi samostatně určit, který orgán je příslušný a jaký národní práh platí, a nikoli předpokládat, že evropský text se všude uplatňuje totožně.
Compliance Check zmapuje, jaké povinnosti platí pro určitý subjekt, kdo v rámci organizace je vlastníkem každé povinnosti, jaký důkaz je potřebný ke splnění dané povinnosti a jaká kontrola nad tím dohlíží. Pro firmu s pobočkou v Česku to znamená, že národní vrstva se nevynechává: check upozorní, kde evropská povinnost dostává národní podobu a kde je tedy potřeba dodatečně zjistit, který orgán, jaká lhůta a jaký práh přesně platí. Nejde o druhou sadu pravidel vedle evropské směrnice, ale o vrstvu, která zviditelňuje, co musí vedení společnosti umět prokázat: že byla položena správná otázka a že odpověď je někde zaznamenána.
Jakmile je jasné, jaké povinnosti platí a kdo za ně odpovídá, přesouvá se otázka k realizaci: kdo odvede práci potřebnou ke sběru důkazů, vedení dokumentace a přípravě reportů. Pracovní scan od FTE TO AI vypočítá pro každý úkol, jakou část této práce lze převzít pomocí AI, takže organizace nezjistí jen to, co je třeba udělat, ale i to, jakou kapacitu to konkrétně vyžaduje od lidí a kolik z toho lze automatizovat.
Compliance Check se právě připravuje. Kdo chce dostat zprávu, jakmile bude nástroj dostupný, může se přihlásit na čekací listinu.
Vraag maar welke verplichting op u van toepassing is, en waaraan u dat kunt aantonen.
Answers come from this site’s knowledge base. Not tailored advice, and not a scan of your company.